Waldorfská pedagogika
Principy waldorfské pedagogiky
Waldorfská pedagogika staví na celostním pojetí člověka: podporuje jeho všestranný rozvoj a vyhýbá se nadměrné specializaci a jednostrannosti. Stejnoměrně se rozvíjí rozum, cit a vůle a v procesu učení jsou zapojovány a oslovovány všechny smysly. Všechny vyučované předměty jsou považovány za stejně důležité, nedochází k nadřazování jednoho oboru nad druhým ani ke stereotypnímu rozdělování činností podle pohlaví. více »
Vznik a rozvoj waldorfského školství ve světě i u nás
První waldorfská škola byla v německém Stuttgartu otevřena 7. září 1919, tedy rok po skončení 1. světové války, která zanechala Evropu v těžkých hospodářských a sociálních problémech. Její založení bylo vedeno potřebou obnovy duševního života, který by byl odezvou na zoufalou a palčivou situaci doby, a vytvoření pedagogického směru plně odpovídajícího potřebám a zájmům člověka. Waldorfská škola byla prvním a zároveň nejživotaschopnějším dílem realizovaným na základě Steinerovy koncepce sociální trojčlennosti. více »
Často kladené dotazy k waldorfské pedagogice
Jaké děti jsou přijímány na waldorfskou školu? V čem se waldorfské školy vůbec liší od jiných škol? Je pravda, že se na waldorfské škole neznámkuje a nepropadá? více »
Antroposofie jako myšlenkový základ pedagogiky Rudolfa Steinera
Základy waldorfské pedagogiky byly položeny v roce 1919 myslitelem a filozofem rakouského původu Rudolfem Steinerem (1861–1925). Jedním z nejzřetelnějších znaků, kterými se liší od jiných pedagogických směrů, je její duchovní zaměření vycházející z antroposofie. Antroposofie je myšlenkovým proudem otevřeným lidem přicházejícím z jakékoliv náboženské tradice. Vychází z přesvědčení, že člověk má svůj původ v duchovním světě, s nímž se má ve své pozemské existenci svobodně a bděle znovu spojit. Ve středu zájmu antroposofie, jak vyplývá z názvu, stojí člověk (anthropos) a hledání moudrosti (sophia) o člověku. více »